O tom, koho dalšího pozvat do rubriky Behind the Scenes, se v redakci vedla zapálená diskuze. Volba nakonec padla na mladej internetovej obchod Streetmarket.cz, kterej si za dva roky svýho působení dokázal ve skejtový scéně vybudovat sakra dobrý jméno, a to jednak díky svýmu týmu, a jednak díky distribuci Adidas ST, do kterých se obouvá půlka skejtový Prahy.

Úplně na začátek bych se vás chtěl zeptat, kdo vlastně za Streetmarket.cz stojí. Protože když jsme se rozhodli udělat článek o SM.cz, tak jsme nevěděli, s kým bychom ho přesně měli dělat. Komu obchod patří a kdo všechno tam dělá?
Jirka Volmuth (JV): Ofiko to patří tady mně a Adamovi Vajnerovi, my jsme do toho dali ten první kapitál. Kuba (Osten) nám od začátku pomáhal, má na starosti pohyb zboží, sklad, a objednávky, a teď nám hodně pomáhá i Martin Karas.

A co další lidi ze starý stalinský partičky?
JV: Ještě nám pomáhal Chleba (Oskar Vajner) R.I.P., nedávno jsme museli přibrat Zombíčka (Matěj Dobal) a teď tady ještě začali makat Arnošt Ceral, Martin Rinda a teď už i Maťo Pavlačič a Roman Lišivka. Docela se to rozrůstá, snažíme se zaměstnávat skatery, který tomu rozuměj a jsou v pohodě.

Jirko, tebe si hodně lidí určitě bude pamatovat z doby, kdy jsi byl aktivní skater, měl jsi záběry na videu a nějaký reklamy…
Adam Vajner (AV): …. Jirka pořád je aktivní skater…
JV: … já sem pořád aktivní, hehe, nebo jsem jim zase začal bejt.  V 18 jsem si zrakvil nohu a dá se říct, že do 25 se mi to vlastně pořád vracelo. Měl jsem taky zrakvený rameno, s tím sem nejezdil asi rok. Ale nějak jsem se vzpamatoval, pomohla posilovna a takovýhle věci, takže se tělo zase opravilo.

Jak ty to, Adame, vlastně máš se skateboardingem?
AV: Já jsem jezdil, když jsem byl malej, od nějakejch devíti, desíti let, do asi patnácti. Tehdy jsem si zlomil kotník a dostal jsem z toho jakejsi pochybnej syndrom, jak jsem měl nohu v tý sádře, tak se mi nějak odvápnila, chodil jsem z toho asi rok o berlích a další dva tři roky to rozcházel. Dneska už neskejtuju vůbec, nerozchodil jsem to pořádně a teď už v 25 se na novej začátek moc necejtim.

Kdy jste se rozhodli začít s vlastním obchodem?
AV: Přemejšleli jsme vo tom tak už od patnácti, hehe.
JV: To je sen každýho. Prostě chceš bejt buď profík, nebo mít ty značky v krámu, nebo vyrábět skejty. A stát se profíkem v týhle zemi skoro ani není možný, protože dokud tě nepodpoří trh a nebudou za tebou stát firmy a obchody, tak se do Evropy ani nedostaneš a když jo, tak nikoho nezajímáš, protože firmy na tobě nevydělaj peníze a nikdo do tebe nebude investovat.

Byl teda jeden z prvních impulzů, proč začít dělat vlastní skejtovej byznys, nějaká nespokojenost s tím, jak to tady předtím fungovalo? Co se snažíte dělat jinak?
JV: Jednak se to snažíme dělat přes internet, protože chceme, aby to zboží bylo dostupný všem. Protože i když jsme vždycky bydleli v Praze, bylo často dost těžký sehnat dobrý boty v tvý velikosti, aniž bys běhal tejden po Praze. Když už si je sehnal a chtěl si je sehnat znova, tak už je nikde neměli, takže si pořád zvykáš na nový boty místo skejtování.  Dále nám vadila neschopnost těch obchodů dát slevy dobrejm skaterům, který by pak dál motivovali další skatery, a taky nedostatek skejtovejch značek. Je tu dost značek, ale ty nejlepší tady buďto nikdo nedělá, nebo je neprosazuje tak, jak by měl.

Jakým způsobem jste tenhle podnik rozjeli? Kde ste sehnali vstupní kapitál?
AV: To je obchodní tajemství, hehe.
JV: Peníze jsme sehnali, kde se dá, něco smě měli ze streetu, něco si pučili od rodičů a kámošů, taky samozřejmě jedeš banky. (Díky všem, co pomohli!) Částečně to bylo ulehčený tím, že jsme začínali jako jen internetovej obchod, kterej má jistý výhody. Nepotřebuješ mít kamennej obchod, kde bys platil nájem a prodavače, můžeš mít všechno zboží doma v pokoji, a přitom máš zásah celý republiky a víš, že si dřív nebo pozdějc někdo něco objedná. Tak jsme to dělali celej první rok a až rok a půl. Obchod jsme pronajali až teď, na Hollarově náměstí, a naši kamarádi, který to dělali na Slovensku, si na vlastní triko otevřeli obchod v Košicích a my jsme to s nima spojili. Pak se přidal kámoš z Trenčína, před tejdnem si otevřel obchod Marek Zápražný v Bratislavě a za 14 dní otevíráme novej obchod v Praze, na Žižkově u Věže..

Jak vlastně dlouho tenhle byznys máte?
AV: Internetovej obchod jsme pustili tak před dvěma rokama, ale až v listopadu nebo prosinci loňskýho roku jsme nějak víc rozjeli reklamu a pořádnou propagaci a lidi začali víc kupovat. Do tý doby stránky sice existovaly, ale málokdo to znal a měli jsme tak jednu objednávku denně.

Jak vy se chcete jako skateshop profilovat? Každej, kdo se podívá na stránky, brzo zjistí, že tam není jen skejt, ale i další sekce, týkající se třeba hiphopu.
JV. Chcem se profilovat jako shop, kterej se zajímá o street kulturu se vším, co pod ní patří. Nejsem omezenej tím, že by mě zajímal jen skejt. Baví mě i hiphop a takovýhle věci a myslím, že to k tomu patří, takže to neodděluju od skejtu. Když mám skateshop a street shop, tak tam chci mít i hiphopový kšiltovky, chci si tam koupit ipod, sluchátka, skejt a tak dál. Aby tam mladej člověk, kterej se zajímá o tuhle kulturu a jde stejnym směrem jako my, mohl najít všechno, co potřebuje.
AV. Samotnej kórovej skateshop by se nejspíš jen tak neuživil. Skateshopů je tu tolik, že tu nabídku musíš nějak rozšířit, a mi tu nabídku rozšiřujeme tak, aby to do sebe zapadalo.

Jak moc je mezi vašema zákazníkama kórovejch skaterů a jak moc lidí odjinud? Třeba Mighty Healthy, kterou v krámě máte, je značka, co si koupí asi spíš člověk, co chodí někam na rapy a skate ho až tolik nezajímá.
AV: Je fakt, že většinu věcí prodáváme asi opravdu kórovejm skaterům, prodáváme třeba vyloženě hodně skejtovejch bot.

Ptám se i proto, že když člověk jde na Stalina, skoro všichni maj teď Adiadas Busenitz. Adidas ST mezi skaterama strašně letí, ale nikdy jsem tyhle boty neviděl na nikom mimo skejtovou scénu.
JV: Samozřejmě, je to novej model udělanej přímo na skejt, a protože Adidas ST děláme v týhle zemi vyloženě my a mimo nás je má asi jen 4 nebo 5 skateshopů, tak to ani jinde neseženeš a lidi se k tomu nemaj jak dostat. V obchodním centru to nekoupíš.

Jak to vlastně s tim Adidasem je? Třeba Martin Karas dělá vyloženě v Nike jako ve firmě a vede českou divizi Nike SB. Jak jste vy navázaný na klasickej Adidas?
JV: I u nás to funguje v návaznosti na českej Adidas, jsme prodejci skejtový divize, nabízíme produkty krámům, prodáváme jim je a zaštiťujeme skejtovou divizi. Takže i ty 4 obchody, ve kterejch si můžeš koupit Adidas ST, jsou krámy, kam to jde přes nás. Bohužel teď jak byla krize, tak to s průnikem do krámů bylo těžší a distribuce se tím dost zpomalila. Jde taky o to, že Adidas má určitý podmínky, chtěj větší objednávky a do menších obchodů to tak není vždycky možný dávat, protože třeba nedokážou splnit ty požadavky na objednávku.

Takže když jste chtěli Maxe do týmu, tak to šlo jen přes vás?
JV: To jsme museli vyjednávat se samotnym Adidasem a  ten si ho pak vzal přímo pod sebe, takže Maxe sponzoruje přímo českej Adidas.

A dováží se sem vůbec všechny modely Adidas ST? Několikrát jsem viděl na Maxovi nějaký boty, říkal jsem si, že bych si je koupil, a pak jsem je u vás nemohl v katalogu najít.
AV: Oni to maj bohužel pořád rozdělený na Východ a Západ, takže nějaký modely, který jsou už na Západě a v Americe, se do střední Evropy na trh nedostanou. Ale dá se říct, že ten základ máme, chybí nám spíš určitý barevný provedení některých modelů, modely jako takový bychom měli mít všechny. Taky je možný, že to, co si viděl, jsou nějaký starší boty. My děláme Adidas ST ani ne rok, a Max může dostat třeba nějakej starší pár, co prostě někde zbyl ze starší kolekce.
JV: Navíc Adidas je rozdělenej na několik divizí od Originals až po ST, a máš tam třeba i kolekci skate inspired. Ty jsou skejtovejm botám hodně podobný, můžeš v nich skejtovat, ale nemaj třeba speciálně upravený podrážky na skate. Ale pár modelů je z skate inspired je hodně povedenejch a mohli by bejt klidně v ST, např. Culver jsou hodně libový.

V čem jsou vlastně konkrétně rozdílný z technickýho hlediska Adidas ST a Adidas Originals? Včera jsem shodou okolností viděl v nějakym obchodě Ciera (model Ciero), byly to normálně klasický Adidas, ale vypadaly na první pohled úplně stejně, jako ty skejtový Gonzalesy. Jen měly jinou barvu.
JV: Při tvorbě těch skejtovejch bot vezmou vždycky nějakej model, kterej se podobá skejtový botě typem podrážky, a jenom zaměněj materiály za lepší, aby se to víc hodilo na skejt. Navíc v neskejtový botě si snáz podvrkneš kotník, protože maj vyšší podrážku, aby tlumily třeba kameny a různý věci, na který šlápneš, kdežto skejtová bota je měkká, tenčí, protože potřebuješ mít cit, a zase je v nich zase třeba zlehčená vložka.
AV: Ty skejtový jsou vždycky nějak upravený pro skateboarding, maj třeba trochu jinou podrážku nebo jiný polstrování, aby tam ta noha líp držela, nebo maj nějak zlehčenou vložku. Kolikrát je to prostě tak, že Adidas vezme model, kterej dělaj dvacet let, třeba legendární Superstary, a jen to upraví tak, aby to bylo vhodný i na skejt. Pak maj pochopitelně taky nějaký modely, který vyvinuli přímo na skateboarding, třeba za půl roku bude venku promodel Baxtera Silase-Neala, a to bude třeba komplet novej model. Zato třeba Busenitzy jsou upravený starý modely, je to kopačka zkombinovaná s klasickym modelem Gazelle.

Když už jsme u Adidasu, chtěl bych se vás zeptat v podstatě na to samý, na co jsem se ptal Martina Karase při rozhovoru o Nike. Dlouho tu byla debata o tom, jestli tyhle „velký“ značky maj do skate byznysu vůbec vstupovat, jestli tomu skate dostatečně prospějou, nebo zase naopak uškoděj. Co podle vás velký značky můžou běžnýmu skaterovi přinést?
JV: Zaprvé bych chtěl říct, že v Adidasech se skejtovalo odjakživa. Nejdřív se skejtovalo v Adidasech a Nikách, a pak se teprve skateři rozhodli udělat si vlastní značky.
AV: Na začátku zkrátka žádný skejtový značky nebyly, prostě sis udělal prkno a vzal sis na to boty, který se k tomu hodily. Před 15 lety, kdy jsem začínal skejtovat, se často jezdilo normálně v Superstarech. Skejtový boty už tehdy byly sice k dostání, ale spousta lidí pořád jezdila v Adidasech.
JV: Skateboarding byl tenkrát tak malej, že to tyhle značky nezajímalo, protože by se jim to nevyplatilo. Ale skateboarding je dneska tak velkej, že firmy o to zájem maj, protože už se jim v tom můžou vrátit investice. Když vezmeš v potaz, kolik stálo vyvinout třeba Jordany, to byly miliony dolarů, který ti ten trh musí vrátit. Nikdo přece nebude dělat něco, co se mu nikdy nevrátí. A ten skejtovej trh celkově už začíná mít i nějakou vizi budoucnosti, už se ví, že ten sport přežije a dost lidí se mu bude věnovat. Takže se velkejm firmám vyplatí do něj investovat a to už pár let dělaj a rozdíl začíná bejt vidět. . Ve sportech jako je basket a fotbal je to většinou jenom o Nike a Adidas, nemáš žádný hokejový nebo fotbalový firmy co by dělaly boty, a stejně tak myslím, že ta doba, kdy se o skate staraly jen vyloženě skejtový firmy, bylo jen takový mezidobí.
AV: Já si taky myslím, že ten přínos velkých firem tam určitě bude, protože oni maj na rozdíl od menších firem víc prostředků na inovace a technologie. A ohledně toho, že si spousta lidí myslí, že to tomu sportu nebudou vracet – myslím si, že už dneska vidíš, že to do toho sportu vracej. Sponzorujou hodně lidí, chtěj se zviditelnit, takže dávaj peníze do závodů, lidí, dělaj dobrý videa a tak dál.
JV: Myslím si, že ten trh nakonec ukáže sám, která firma je pro skateboarding prospěšná a která ne. Která dělá velice kvalitní boty a která jenom kvalitní. Boty na skejt musej bejt hodně odolný a pevný, přitom lehký a měkký, a to je docela težká kombinace. Hlavně je mi jedno, co je na botě napsaný, hlavně když tlumí dopady, dobře táhne a sedí. Ale věřte, že boty od Adidas ST a Nike SB jsou o dost lepší než od většiny skate firem.

Opravdu si myslíš, že trh se skatebotama bude jednou o souboji mezi Nike a Adidas a ostatní značky zaniknou?
AV. Já bych si to netroufal odhadnout, ale co tak víme, tak na Západě to k tomu pomalu, ale jistě směřuje. Jak říkáš, přijdeš na Stalina, půlka lidí má Nike a půlka Adidas.
JV: Taky jde o to, jak se k tomu dokáže postavit ta lokální distribuce, protože jsou firmy, co jsou v USA známý a rozjetý (např. Girl, Element, És, DC, Flip,...), třeba v Česku buď nejsou, nebo se jim distribuce nevěnuje tak, jak by měla.

Tady je taky otázka, jestli třeba DC je malá značka
JV. DC samozřejmě není malá značka, a od tý doby, co to koupil Rossignol, už to vůbec není malá značka, hehe.

A jestli to je „skejtová“ značka, když má vlastně mnohem širší záběr.
AV: To je ta druhá věc, že jednak velký firmy, který dřív skejtový věci nedělaly, se do toho odvětví najednou cpou, kdežto úspěšný skejtový značky zase přecházej víc do toho streetwearu a už to nejsou jenom skejtový značky. To samý Vans. Co já vím, tak má třeba jen 10 nebo 20 % bot, který sou vyloženě skejtový, a zbytek bot je jenom na chození.

Další věc, na kterou bych se chtěl zeptat, jsou extrémně levný skejty. Jsou lidi, který tvrděj, že extrémně levný skejty kazej trh, protože kdo prodává skejty moc levně, nevydělá dost na to, aby to patřičnym způsobem vracel zpátky do scény.
JV: Myslím, že co je dobrý, si řekne trh. My se chováme podle toho, jaká je poptávka. V Česku je pořád rozhodující cena. Když skejt stojí 1 600 bez gripu, nemůžeš si koupit dva za měsíc, což je to, co opravdovej skater potřebuje. My se snažíme, aby skateři byli spokojený, aby si mohli koupit dva nebo tři skejty za měsíc a nemuseli kvůli tomu tři měsíce chodit do práce. Stejně tak další věc je, že skejt  soupeří s ostatníma sportama, který taky tlačej ceny dolů, a když bude skate drahej, bude míň lidí skejtovat. Když máš desetiletý dítě, nemůžeš mu každou chvíli kupovat kompleta za sedm tisíc, a radši ho necháš dělat jinej sport..
Naše skejty všem vyhovujou a na stalinu je má tak 70% skaterů,  taky na nich jezdím, a prospívá to jak trhu, tak našemu ježdění. Navíc SM skejty jsou dělaný u nás, takže jsou pořád čerstvý a nekoupíš vyschlej shit. Když se nějaká várka omylem nepovede, můžem jí rychle vyměnit a zákazník nečeká. Nejdůležitější podle mě je, že máme pořád stejnej model a nemusíš brát novej tvar, na kterej si zvykáš. Nejlepší je mít 10-20 skejtů za sebou od jednoho modelu a šířky. Pak se skater hrozně rychle zlepšuje a jde to samo.

Tady jde ale o to, což ostatně řekl jeden člověk v rozhovoru tady na stránkách, že kdo prodává skejty třeba za osm set, už z nich neutrží tolik, aby mohl sponzorovat závody, týmy a třeba dávat reklamu do časopisu, a skejtová scéna tak pomalu zaniká. Že v podstatě nemůžou vracet tolik zpátky.
AV: Na druhou stranu to musíš brát taky tak, že už tím, že lidem dáváš skejty levně, něco do tý scény vracíš. Ubereš ten zisk na tom skejtu, ale tu scénu podporuješ právě tím, že ty skejty jsou levný a lidi si jich můžou koupit víc za měsíc.
JV: Už tím, že poskytneš to vybavení levně, tu scénu podporuješ. Skateři nechtěj závodit, skateři chtěj skejtovat. Tohle je vlastně sponzoring pro všechny. Proč sponzorovat pět lidí, když můžeš sponzorovat všechny? Sponzorovanej skater má vytvořit jakousi modlu, důkaz toho, že se dá skejtovat dobře a motivovat ostatní. Ukázat jim, že má smysl za tím jít. Ale v momentě, kdy sice tenhle sponzorovanej skater ostatní lidi opravdu motivuje a oni by chtěli jezdit, ale nemaj kvůli penězům na čem, tak ten sponzoring dobrýho skatera vlastně nesplňuje svůj účel. Navíc že by jsme nikoho nesponzorovali, mi zrovna nepřipadá. V SM skateboards teamu máme Maťa Pavlačiče, Martina Rindu, Hrotiče, a nově Pepu Tipaniče, Pašíka a Davida Kalinu.

Na druhou stranu mě teď taky napadá, že většina lidí, co sponzoruje třeba závody, stejně prodává vedle skejtů i oblečení a boty, za který utrží mnohem víc. Tak jestli pak ve finále ty peníze, co sypeš do závodů, nejsou mnohem spíš z jinejch věcí než skejtů.
AV: To je taky naše myšlenka, že i kdyby ty skejty byly dražší, tak z nich stejně moc neutržíš, takhle aspoň podpoříš ten skate obecně. Víc lidí bude jezdit a pak ti zase utratí víc věcí za oblečení. Na druhou stranu jsme taky nebyli první, kdo se skejtama za tuhle cenu přišel, my než jsme to udělali, tak tady skejty už tehdy byly běžně za litr nebo 900.
JV: Hlavně na drahym skejtu vyděláš míň než na levným. Sice máš větší marži, ale zas si to nikdo nekoupí. A to je to, co asi nikomu u nás nedošlo.

Když už jsme nakousli váš tým – jak jste ho vlastně skládali dohromady? Je bohatej na zvučný jména, bylo některý z nich složitý do týmu zatáhnout, když ještě nikdo nevěděl, jak se vám byznys rozjede?
JV: To bylo naopak velmi jednoduchý. Přišel jsem před dvěma rokama na Stalina, viděl jsem, jak tyhle lidi strašně zabíjej, a pak jsem zjistil, že řada z nich nemá žádnýho sponzora, nebo jen nějakej sponzoring od kámoše. Těch pár, co sponzorovala distribuce, byli stejně nespokojený, u nás to firmy berou spíš jako charitum když ti něco dávaj, a ne jako povinnost. Všechny firmy jsou jenom o teamech, který rozhodujou o prodejnosti značky, a to si nikdo u nás neuvědomuje. Takže jsem tyhle lidi oslovil a většina z nich za nás začala jezdit hned. My těm lidem navíc nedáváme jen věci, ale točíme s nima třeba i videa, takže se zvedá i jejich jméno, taky se jim snažíme domluvit sponzoring přímo od značek a ne jenom od nás, jako tomu bylo např. s Maxem. A samozřejmě, bez skaterů to nejde, využili jsme je jako hlavní marketingovej tah. Nemusíme cpát peníze do reklam v časopisech nebo rádiích, protože o tom shopu se mluví díky tomu týmu. A to je, co spousta firem nedělá, nemaj tým, takže se o nich nemluví, a musí dávat peníze za spousty reklam, který nejsou natolik produktivní. Ve skateboardingu je reklamou skater, ne časopis.

Na druhou stranu, když budeš sponzorovat jen skatery a nebudeš sponzorovat časopisy (který sponzoruješ právě tou reklamou), tak oni dřív nebo pozdějc zaniknou, a nebude pak kde skatery ukazovat.
JV: To není pravda. Ty když budeš podporovat dost skaterů, tak ten časopis bude díky tomu kvalitnější, budou tam kvalitnější články a fotky a ne jen kvalitnější reklamy. Když se koukneš na dnešní časopisy, tak jsou plný jenom kvalitních reklam. Českejch skaterů na vysoký úrovni tam moc není, a když tam jsou, tak se furt točej dokola, nejsou v nich nový a kvalitní lidi. Já sem teď vzal do rukou časák po dvou letech a to bylo, jako když to přetiskneš. Úplně to samý, stejný lidi, nikdo novej, protože firmy se nestaraj o skatery, nehledaj talenty, spoty nikde nejsou a věci sou drahý. A časopis nemá vydělávat na reklamě, ale na prodejnosti. Reklama by měla bejt bonus. To se zase v Čechách uplně převrátilo. Český firmy přestaly sponzorovat skatery a místo toho, aby daly prachy do skaterů, cpaly je do časopisů. A tohle může vydržet jen po nějakou dobu, a teď se děje přesně to, že to celý jde do hajzlu.

Jak už jsi říkal, nedávno jste otevřeli kamennej obchod, před kterým teď vlastně i sedíme. Co je pro vás další meta, na kterou byste ve skejtovym byznyse chtěli dosáhnout?
JV: Jednu metu jsme teď splnili, a tou je shop v Bratislavě, další meta je otevření obchodu na Žižkově, kterej je o dost větší. Dalším cílem je pořádně rozjet SM distribuci, abychom měli víc značek, který budeme prodávat jenom v SM shopech a na netu Streetmarket.cz. Pod SM distribucí už je CityStars, Hype, Ace trucks, Adidas ST, SM skejty a trika a na dalších super značkách se pracuje, nově jsme vychytali nejlepší kola od firmy Autobahn, který u nás budou tak za měsíc.
Další meta je hodit web do angličtiny a dostat se i do jinejch zemí, abys měl dostatečnej obrat na to, abys pak moh nakupovat počítače, kamery a mohl ten skejtovej tým někam poslat. Na to potřebuješ prodávat hodně věcí, a to si nejsem jistej, jestli dokáže ten českej trh uživit. Proto bychom se rádi dostali za hranice, takže tím pádem Německo, Francie a tyhle bohatší státy. Myslím, že i půlka z těch jezdců v týmu má evropský kvality, některý z nich by mohli mít i kvality celosvětový, takže naše meta je nejen přitáhnout produkty, ale taky pomáhat skaterům, aby se dostali dál, představovat je firmám, který distribuujeme. To hlavní je starat se o skatery, hledat talenty a posunovat je dál. Povedlo se nám prosadit Marka Zápražného jako jediného skatera z Evropy do CityStars, Maxe do Adidasu, podporujeme hodně mladý skatery jako např. Pašíka, Kalinu, Platonova a nově taky Cínu, kterýmu je 10 let, takže časem čekejte masakr. Velice dobrá spolupráce je s Nike SB, za kterej jezdí tak půlka našich jezdců a i díky našim prodejům dostávaj boty atd. Musí fungovat jak distribuce, tak krámy který je prodávaj. V Košicích jsme skate scénu taky docela rozjeli, lidi tam dostali novej impuls, udělali jsme pár videí s Rišem Turym a další videa se skaterama přijdou. Chcem budovat skateprůmysl jak se má, aby skate scéna mohla růst. A bude růst, když tady budou dobrý skateři, kvalitní a snadno dostupný skejty za dobrou cenu, fungující shopy, dobrý videa a pak teprve se tu může bavit o nějaký dobrý scéně.
Taky je hodně důležitý, aby lidi pochopili, že když budeš mít kvalitní vybavení, tak se zlepšuješ mnohem rychleji a nerakvíš se. Pokuď chce někdo dobře jezdit, musí si uvědomit že potřebuje minimálně 2 skejty a 1 pár bot na měsíc. Ideál ale jsou 3-4 skejty a 2 páry bot na měsíc. Pak vracíš všechno.
Skateři by taky měli pochopit že neni jedno, kde nakupuješ, měli by svoje peníze dávat krámům a značkám, který to skatu vracej a něco budujou. Takže díky všem, co nám pomohli a díky všem, co už u nás nakoupili a tim podpořili náš shop a team. Když budou lidi kupovat, můžem dělat víc videí, víc sponzorovat, a tak dál.
SKATE OR DIE.